Je tomu už více jak neuvěřitelných 130 let, kdy poprvé spatřila světlo světa kniha evangelického faráře Jana Karafiáta - Broučci. Několik generací dětí s napětím poslouchalo příběhy Broučka a jeho blízkých, bálo se s ním po nocích, kdy broučci poslušně svítili lidem na cestu a oplakalo třeskutou zimu, kdy tatínek neodhadl správně zásoby dřeva a část ho rozdal. 

Dnes se zdá být neuvěřitelné, že tato kniha o svícení a pokoře mohla někomu připadat natolik nebezpečná, že si na ni posvítil sám a na mnoho let ji před čtenáři uzamkl do bezpečí. Broučci však statečně bzučeli tak dlouho, až oškliví lidé odešli a oni zase mohli začít svítit na cestu. Doufáme, že se Vám budou líbit zbrusu nové ilustrace entomologa a kreslíře Zdeňka Hofmana. Jako první z dlouhé řady ilustrátorů se rozhodl nazývat věci pravými jmény a zobrazit Berušku jako berušku. Všichni jeho předchůdci totiž problém, který nám zde spisovatel zanechal, více či méně obešli. Možná to Jan Karafiát viděl jinak, ale těžko vysvětlovat dítěti, proč se v pohádce mluví o Berušce a na obrázku je hnědý brouk, takto samička od svatojánského broučka. Přestože je totiž Broučkovi vysvětleno, že si svatojánský brouček berušku vzít nemůže a on to opláče, tak ho nakonec chudáka ženou na námluvy k Berušce, která by navíc měla být hnědá? Nikdy! To nedopustíme. Zdař Bůh