Starý český rod, pocházející z tvrze Smiřice u Hradce Králové. Jan I. († 1453), husitský hejtman, rozmnožil svou obratnou politikou rodový majetek (Bezděz, Houska, Helfenburk, Jestřebí), pro intriky proti Jiřímu z Poděbrad byl však popraven. Roku 1475 byli Smiřičtí povýšeni do panského stavu. V polovině 16. století vznikly tři rodové větve, černokostelecká (Kostelec nad Černými lesy, Říčany, Uhříněves, Stříbrná Skalice, Koloděje; † 1597), náchodská († 1614) a hruboskalská (Hrubá Skála, Český Dub, Kumburk, později veškeré rodové majetky). Z této větve pocházel Zikmund II. (1558-1608), císařský rada a komorník, otec posledních příslušníků rodu Smiřických. Syn Jaroslav II. zemřel zřejmě na tuberkulózu v roce 1611, slabomyslný Jindřich Jiří byl vyloučen z dědictví a Albrecht Jan, který velkou měrou financoval stavovské vojsko a chystal válku s Habsburky, zemřel nečekaně roku 1618. Majetek rodu Smiřických získal nejbližší příbuzný (katolík) Albrecht z Valdštejna.