První zprávy o rodu pocházejí z počátku 14. století, kdy se psali „ze Staré“ (u Úval u Prahy) a „z Hostýně“ (u Pardubic). Arnošt z Hostýně, purkrabí v Kladsku a Kyšperku, získal Vízmburk, který směnil s pány z Dubé za Pardubice. Jeho syn Arnošt z Pardubic († 1364), kanovník pražské kapituly, byl v roce 1343 zvolen pražským biskupem. V roce 1344 bylo pražské biskupství povýšeno na arcibiskupství a Arnošt se stal prvním pražským arcibiskupem a také prvním kancléřem pražské univerzity (založena 1348). Za nepřítomnosti Karla IV. spravoval jeho jménem celé království, založil v Praze klášter Na Slovanech se slovanskou liturgií, přestavěl arcibiskupský hrad v Roudnici nad Labem a budoval město i hrad v Pardubicích. Jeho synovec Smil Flaška z Pardubic († 1403) byl nejvyšším písařem desk zemských a hejtmanem čáslavského kraje a proslavil se svými alegorickými básněmi. Posledním členem rodu byl Jan Flaška z Pardubic, který zemřel v roce 1439.