Původem sedláci ze severoněmeckého Vestfálska, kteří se díky Janu Sporckovi († 1679), úspěšnému vojevůdci za třicetileté války, vypracovali mezi nejbohatší rody v Čechách. Jan Sporck se vypracoval z prostého dragouna do hodnosti polního maršála a v roce 1647 byl za zásluhy císařem povýšen do stavu říšských svobodných pánů, v roce 1664 dokonce do stavu hraběcího. Levně nakoupil majetky zkonfiskované české šlechtě, například Lysou nad Labem, Konojedy, Heřmanův Městec, Choustníkovo Hradiště, Malešov, Radenín či Choustník. František Antonín Sporck († 1738), od roku 1690 místodržící v Čechách, přestavoval a budoval nové zámky, například zámek, špitál a barokní lázně v Kuksu. Založil Řád svatého Huberta, do Čech přivezl parforsní hon a hru na lesní roh. Dcera Kateřina založila rodovou větev Swéerts-Sporck. Rod Sporcků pokračoval syny jeho mladšího bratra Ferdinanda Leopolda († 1711), nejvyššího královského lovčího, a vymřel po meči hrabětem Ferdinandem v roce 1928.