Veverka
Veverka obecná, z čel. hlodavců veverovitých, majíc délky těla 25, dvouřadě chlupatého ocasu 22 cm, bývá v létě srsti zrzavé, s šedou podsadou, v zimě nahoře hnědorudé, šedě promíchané. Jsou však i odrůdy černé, bílé i strakaté. Drží se vždy v pomezí vzrůstu stromů. V Laponsku houfně se stěhuje, v Norsku při tom přeplave i řeky. Z potravy, kterou požírá sedíc na zadních nožkách a předníma ji přidržujíc, uschovává v dutých stromech zásoby i houby, na něž ovšem častěji zapomíná. Veverka jest rozhodně lesům škodlivá, neboť sežírá všechna semena lesní, též ze šišek stromů jehličnatých obratně vylupuje semena, držíc šišku v předních tlapkách a hbitě ostrými zoubky překusujíc šupiny šišky. Avšak i již vyklíčené semenáčky dubův a buků nejsou před veverkou jisty. Z nedostatku této potravy požírají též houby, bobule a kořínky nebo listové i květné pupeny jehličin. Podle pozorování lesníkův plení však i hnízda ptáků, vypíjejíc vejce neb požírajíc hnízdouše.
(Zdroj: Ottův slovník naučný)
