LukovPrvní písemná zmínka o hradě Lukově pochází z roku 1332, jako zeměpanský byl však založen pravděpodobně o více než sto let dříve. Od počátku 14. století byli majiteli Sternbergové, a to s malou přestávkou až do roku 1511. Do roku 1547 pak Lukov patřil Kunům z Kunštátu a poté Nekšům z Landeka. V roce 1614 majetek zdědil Albrecht z Valdštejna. V roce 1625 získal Lukov císařský rada Štěpán Šmíd, po jeho smrti panství spravovali Minkvicové z Minkvicburku a v roce 1710 je koupil Jan Josef z Rotalu. Posledními majiteli byla v letech 1724-1945 hrabata ze Seilern–Aspangu, hrad však byl již v roce 1804 uváděn jako zřícenina.
