Šlechtický rod Buquoy, původně žijící na po-
mezí Francie a Belgie, přišel do Českého království v 17. století. Jméno rodu je odvozeno od panství Grand a Petit Buquoy nedaleko Arrasu. Úspěšný generál Karel Bonaventura Buquoy byl během stavovského povstání povolán císařem do Čech, aby zpacifikoval vzbouřené stavy. Odměnou pro něj byla jihočeská panství Nové Hrady,
Rožmberk a Libějovice, které mu císař počátkem roku 1620 věnoval dílem i jako náhradu za válečné výlohy. Rod proslavila také výroba unikátního černého skla hyalitu, technologie jeho výroby se však do dnešní doby nedochovala. Posledním rodovým držitelem šlechtických statků v Českých zemích byl Karel Jiří Buquoy. Po druhé světové válce mu byl na základě Benešových dekretů zestátněn majetek a Karel Jiří byl obviněn
ze spolupráce s okupačními vojsky. Přestože z dnešního hlediska je jeho kolaborace sporná, byl odsouzen ke třinácti letům těžkého žaláře a ve vězení zemřel.