Původně vladycký rod, jehož nejstarší doložený předek Purkart z Budova (tvrz na Karlovarsku) se objevuje na poč. 15. stol. Václav Budovec († 1541), jenž mě 15 dětí, byl stoupencem Jednoty bratrské. Jeho vnuk, taktéž Václav (1547-1621), byl členem císařského poselstva do Istanbulu a po návratu napsal dílo Antialkorán, ve kterém vyzývá křesťany ke sjednocení a boji proti islámu. Stal se radou apelačního soudu a podporoval náboženské svobody. Budovcové vlastnili například Liteň, Slatiňany, Hradiště nad Jizerou, Semčice či Mnichovo Hradiště, které Václav Budovec v letech 1604-1620 přestavěl na honosný renesanční zámek. V roce 1607 byl povýšen do panského stavu, podílel se také na vydání Majestátu Rudolfa II. Za stavovského povstání se stal jedním z jeho hlavních představitelů, proto byl v roce 1621 popraven na Staroměstském náměstí. Majetek byl rodu zkonfiskován a Budovcové z Budova vymřeli po meči Adamem III. († po 1628) v exilu.
