Šlechtický rod pocházející z Bavorska či Chebska přišel do západních Čech během 15. století. Vlastnili Újezd Svatého Kříže, vesnice na Přimdsku či obec Běšiny. Hlásili se k luteránské víře, proto jim byly zkonfiskovány majetky. Pouze Volf Vilém včas přestoupil na katolictví, za stavovského povstání stál na straně císaře a majetky si zachoval. V roce 1621 získal do zástavy hrad v Domažlicích. S tím město nesouhlasilo a následovaly vleklé spory, které skončily až v roce 1671, kdy jeho syn Volf Maxmilián hrad přenechal městu. Volf Maxmilián dále vlastnil např. Trhanov, Eisendorf či Bělou nad Radbuzou. Na panstvích rozvinul vrchnostenské podnikání (založil skelnou huť, železárnu a manufakturu na výrobu punčoch), které kladlo vyšší nároky na práci poddaných. Tomu se Chodové bránili, což vyústilo v roce 1693 v povstání a následnou popravu jeho vůdce Jana Sladkého řečeného Kozina (+ 1695). Smrtí Volfa Maxmiliána roku 1696 vymřela česká větev Lamingerů po meči.