Původně saský šlechtický rod vymřel po meči již v roce 1229. Titul hraběte z Mansfeldu převzal zeť posledního hraběte, pán z Querfurtu. V 16. století se rod v Německu rozdělil na protestanty a katolíky. Albrecht VII. z Mansfeldu (†1560) se přidal k Lutherově reformaci a za účast ve Šmalkaldské válce mu byl císařem zkonfiskován majetek. Petr Arnošt II. Mansfeld (†1626), velitel žoldnéřských armád, dobyl v září 1618 katolickou Plzeň, o rok později byl však poražen hrabětem Buquoyem v bitvě u Záblatí. V roce 1630 koupil rod panství Dobříš, v roce 1721 Horažďovice a Jindřich František Mansfeld (†1715) získal italské knížectví Fondi. Rod vymřel po meči v roce 1780 Josefem Václavem Mansfeldem. Jeho nevlastní sestra Marie Isabella byla od roku 1771 provdána za Františka Gundakara knížete Colloredo (†1807), čímž došlo ke spojení obou rodů. Chybou v přepisu bylo jméno Mansfeld zapsáno se dvěma „n“, od té doby je právně platné jméno Colloredo-Mannsfeld.
