Uherská šlechtická rodina, jejímž nejstarším známým předkem byl Paul Konth (+1383). Na rozdíl od jiných uherských rodů se Pálffyové orientovali na západní část říše a podporovali habsburský trůn. Prapředkem dnešních knížat a hrabat Pálffyů byl Mikuláš Pálffy (1546-1600), který se proslavil v tureckých válkách. V roce 1707 se rod rozdělil na dvě větve a v roce 1735 starší větev ještě na další tři - malackou (Mikuláš Josef), stupavskou (Leopold Štěpán) a červenokamenskou (Rudolf Josef). Do českých dějin zasáhla nejvíce větev třetí. Rudolf Pálffy byl vysokým důstojníkem rakouské armády a císaři zůstal věrný i v době uherského povstání v roce 1848. Jeho pravnuk Karel Eduard Pálffy, národně uvědomělý český šlechtic a poslanec říšské rady, prosazoval rakousko-uherské vyrovnání a české státní právo. V roce 1945 byly Pálffyům jakožto Maďarům bez ohledu na jejich loajální postoje zkonfiskovány zámky Merklín a Březnice a Pálffyové byli odsunuti za hranice země.