Přehořovští z Kvasejovic
Česká měšťanská rodina pocházející ze vsí Přehořova a
Kvasejovic nedaleko Soběslavi. Prvním Přehořovským z Kvasejovic byl Václav
Přehořovský, který v roce 1511 získal od Vladislava II. přídomek „z
Kvasejovic“ společně s erbem. Jeho syn Jan, městský rychtář, vlastnil mnoho
nemovitostí v Táboře. Václavův vnuk Karel se přestěhoval do Prahy, koupil
dům na Staroměstském náměstí, v roce 1618 se však angažoval v řadách
stavovského vojska. Byl zajat a zemřel v Českých Budějovicích. Jeho syn
Jan konvertoval ke katolické víře, čímž zachránil rodový majetek. Kryštof Karel
(† 1695) byl v roce 1643 povýšen do panského a v roce 1694 hraběcího
stavu. František Karel († 1723), nejvyšší mincmistr, prezident apelačního soudu
a nejvyšší zemský sudí, vlastnil například Dobřejovice, Kamenici, Konopiště,
Králův Dvůr, Točník či Zbiroh. Na Malé Straně nechal vystavět barokní (dnes
Lobkowiczký) palác. Smrtí jeho syna Františka Josefa Helfrýda v roce 1723
vymřel rod po meči.