Původně německý patricijský rod, jehož jedna z větví přišla z Kolína nad Rýnem do Prahy. Gerhard I. měl tři syny, kteří pracovali v kanceláři císaře Rudolfa II. Gerhard II. († 1646), císařský sekretář, prokázal významné znalosti zahraniční politiky a vojenství, proto byl i se svými bratry povýšen do šlechtického stavu (1613). Byl také přítelem a rádcem Albrechta z Valdštejna, později generálem a ředitelem dvorské válečné rady. Obohatil se na pobělohorských konfiskacích, kdy zakoupil panství Bečov nad Teplou a Jaroměřice nad Rokytnou. Jeho bratr Heřman koupil panství Nepomyšl a třetí bratr Kašpar byl katolickým teologem a opatem strahovského kláštera. Jan Adam († 1752), dvorní rada a předseda císařských komisařů u Moravského zemského sněmu, byl v roce 1696 povýšen do hraběcího stavu a barokně přestavěl a rozšířil zámek v Jaroměřicích nad Rokytnou. Jím rod Questenberků vymřel po meči, majetek zdědil jeho synovec Dominik Ondřej hrabě Kounic.