Významný český rod pánů ze Švamberka
se v pramenech objevuje již ve 13. st.
Jejich sídelním hradem byl západočeský Krasíkov. Původně užívali predikáty ze Skvi-
řína a z Boru, později ze Švamberka. Toto jméno je odvozeno od německého výrazu pro labuť (Schwann), která byla ústředním motivem rodového erbu. Rod byl rozštěpen do mnoha větví, z nichž většina vymřela již během 15. století. To však nebyl případ linie borské, vlastnící například Zvíkov, Orlík a Kestřany. Jejím příslušníkem byl i Jan Jiří ze Švamberka, který na základě dědických úmluv s pány
z Rožmberka zdědil po smrti posledního člena rodu Petra Voka rožmberské majetky. Jednalo se o Rožmberk, Třeboň, Borovany a Nové Hrady. Jeho synovi Petrovi II.
ze Švamberka však byly tyto i další majetky za účast ve stavovském povstání proti císaři Ferdinandu II. zkonfiskovány. Poslední mužský příslušník rodu, Jan Vilém
ze Švamberka, zemřel v roce 1651.