Windischgrätzové
Rakouský šlechtický rod odvozující své jméno od Slovinského
Hradce (Windischgrätz). Ve Štýrsku, své domovské zemi, zastávali různé státní
úřady. V Čechách se usadili v roce 1689, o pár let později získali panství
Přerov na Moravě a později i Červenou Lhotu v jižních Čechách. Josef
Mikuláš Windischgrätz byl originálním myslitelem, matematikem a filosofem,
v Čechách získal panství Tachov, Štěkeň a Vintířov. Tachovský zámek nechal
přestavět a určil ho za hlavní rodové sídlo. Jeho synem byl v Čechách
neblaze proslulý Alfréd Kandidus Windischgrätz, schopný vojevůdce, účastnící se
i napoleonských válek. V roce 1848 tvrdě potlačil českou vzpouru tím, že
nechal Prahu ostřelovat děly, později stejně tvrdě potlačil povstání ve Vídni.
V dražbě získal sekularizovaný klášter Kladruby u Stříbra. Rodina se
rozdělila na českou a uherskou větev a nadále zůstávala ve vysoké politice.
V roce 1945 byl majetek Windischgrätzů v Čechách zkonfiskován.