Starý moravský šlechtický rod, jehož prvním doloženým předkem byl Blud z Bludova, přerovský kastelán v letech 1195-1215. Jméno „ze Zierotina“ přijali ve 14. století. V 15. století se rod rozdělil na větev napajedelskou (vymřela počátkem 17. století) a fulneckou, která se rozdělila do sedmi dalších větví. Za stavovského povstání se většina Žerotínů postavila proti císaři, mnohým z nich byl poté zkonfiskován majetek. Karel starší ze Žerotína se jakožto nekatolík neúspěšně snažil zajistit nekatolíkům rovnoprávnost a svobodu. Po porážce povstání poskytoval na svých panstvích ochranu bratrským kněžím, například Janu Amosi Komenskému. Za Jana Jáchyma ze Žerotína, který byl v roce 1706 povýšen do hraběcího stavu, došlo ve Velkých Losinách k neblaze proslulým čarodějnickým procesům, které si vyžádaly mnoho obětí, zejména žen. Žerotínové vlastnili také Bludov, Valašské Meziříčí, Náměšť nad Oslavou či Šumperk. V roce 1985 vymřel rod po meči.